Nulová tolerance alkoholu u řidičů? Kdeže. Senátor Jaroslav Kubera (ODS) chce zbourat léta udržovaný český standard a uzákonit, aby řidiči v Česku mohli před jízdou požít alkohol, pokud jej v krvi nebudou mít víc než půl promile. Už nyní ale zaznívají silně odmítavé názory z řad odborníků.
„Je tady dostatek eurofilů, kteří vzhlížejí k Evropské unii jako k bohu, a protože EU to má upravené vesměs mezi 0,5 promile a 0,8 promile, tak přece v rámci integrace bychom neměli být výjimkou,“ vysvětlil Novinkám Kubera.
Chce využít nadcházejícího jednání horní komory, která se sejde ve středu, aby se o svém nápadu pobavil s místopředsedou Senátu Zdeňkem Škromachem (ČSSD) a případně oslovil legislativce, aby mu pomohli připravit novelu, podle které by řidiči mohli před jízdou takzvaně „požít“.
Když to jde jinde v Evropě, proč ne u nás?
Lidé, kteří nadýchají minimum alkoholu, podle něj obvykle nejsou ti, kdo při nehodách zaplatí životem. „Ti mají většinou tři promile, ti nemají 0,4 promile. To je daleko nebezpečnější, když baba telefonuje a vjede mi to křižovatky, než když je opilá,“ prohlásil.
Navíc argumentuje, že i když český zákon hovoří striktně o nulové toleranci, ve skutečnosti policisté mhouří oko při naměřené hodnotě do 0,24 promile alkoholu. Tolik totiž může nadýchat i abstinent.
„Když policie naměří řidiči 0,25 promile, tak ho odvezou na krev, což stojí peníze. Nakonec zjistí, že nemá v krvi nic, takže ho zase vezou zpátky,“ popsal Kubera.
Přitom zastává názor, že pokud taková tolerance funguje i jinde v Evropě, proč by to nešlo u nás. „Když udělali někde toleranci 0,5 nebo 0,8 promile, tak na to měli určitě tisíc studií a udělali to s rozvahou. My už můžeme jen opisovat a rozhodnout, jestli to bude 0,5 nebo 0,8. Kompromis by byl asi 0,5 promile,“ řekl.
Šéf dopraváků zásadně proti
Připouští ale, že prosadit takovýto návrh bude oříšek, neboť kolem něj vypukne velká debata u odborné i laické veřejnosti. I samotný legislativní proces se může protáhnout. „U nás legislativní proces nikdy netrvá méně než rok, dokonce ani u jednoduchých pozměňovacích návrhů,“ odpověděl na dotaz, kdy by mohli řidiči legálně jezdit s minimem alkoholu v krvi.
Zásadně proti se vyslovil například šéf dopravní policie Tomáš Lerch. „Vzhledem k tomu, jak vysoký počet autonehod v České republice způsobí alkohol, rozhodně nevidím důvod k tomu, abychom přistupovali k nějakému změkčení pravidel. Nebyl by to dobrý trend a dobrý signál,“ řekl Novinkám.
V roce 2014 hrál alkohol roli v šesti procentech dopravních nehod, přesně tedy u 4 637 nehod. Při těchto haváriích zemřelo vloni 63 osob, což je deset procent z celkového počtu usmrcených při dopravních nehodách. To znamená, že při každé desáté bouračce, kdy zemře člověk, se na nehodě podílí alkohol.
Lerch nesouhlasí ani s argumentem, že Česko by se zavedením tolerance přiblížilo zbytku Evropy. „Naopak země, které dnes mají nějaký povolený limit v rámci Evropy, přemýšlí o tom, jak tuto hranici snížit anebo zavést také nulovou toleranci, protože alkohol je obecně velký problém,“ řekl Lerch s tím, že policie rozhodně nechce, aby v ČR došlo k prolomení nulové hladiny.
Nešpor: Nesmysl a nezodpovědnost
Podobným způsobem nápad odsoudil primář mužského oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice Karel Nešpor, podle kterého jde o nejvyšší populismus. „Uvolňovat předpisy, které omezují vznik dopravních nehod, je nesmyslné a nezodpovědné,“ řekl Novinkám.
Při podílu alkoholu v krvi kolem 0,5 promile má podle psychiatra člověk tendenci přeceňovat své schopnosti. „Je to velmi záludné. Při větším množství alkoholu v krvi člověk při řízení usíná, při tomhle v něm však roste takzvaný road rage, tedy agresivní chování, kdy se řidiči například vytlačují z vozovky nebo se předjíždějí,“ upozornil lékař.
Kolik toho člověk může vypít, aby měl v krvi 0,5 promile, se různí podle okolností. Dospělá osoba by této hranice za normálních okolností dosáhla po dvou pivech nebo čtyřech decilitrech vína. Pokud ale někdo vypije dvě skleničky vína v horku v létě, alkoholu v krvi bude mít kvůli dehydrataci organismu více. Vliv na to má také věk, hmotnost, pohlaví či to, zda dotyčný bere léky.