Jak jsem bojoval, abych mohl platit DPH

„Dojel jsem domů, nalil si panáka a pustil televizi, ve které vystupoval ministr financí s dalším transparentem na podporu svých reforem DPH – tentokrát na něm nebyly účtenky, ale obrázek půllitru piva, které hodlá „národu“ zlevnit. Požadavky finančáku jsem postnul na Facebook s poněkud jedovatým komentářem, že si nejsem jistý, zda se registruji k DPH, nebo k StB.“

Pozoruhodný zážitek popsal ve svém novém sloupku Jakub Horák. Chtěl státu sdělit, že hodlá platit daň. Ale to v Česku není jen tak.

12647344_10206880650787939_3907242503219801737_n

Minulý rok jsem po patnácti letech prodal svůj podíl v mezinárodní reklamce, která z důvodu celosvětové ztráty svého největšího klienta opustila trh ve střední Evropě. Několik měsíců jsem odpočíval, četl knížky, zkoumal účinky ayahuasky a cestoval po exotických lokacích. Začátkem roku jsem se opět zapojil do pracovního procesu, neboť významný klient si u mě objednal komunikační kampaň v řádu milionů korun.

Abych s ním mohl uzavřít smlouvu, oživil jsem jedno své starší s. r. o. Před dvěma lety jsem s touto firmou produkoval televizní pořady, nyní už rok nevykazovala žádnou aktivitu, takže ji finanční úřad automaticky odhlásil z placení DPH.

Podal jsem si tedy v lednu žádost o registraci k dani z přidané hodnoty a domníval se, že to bude formalita. Úřad jistě bude rád, že chci daň platit, ministr Babiš ostatně pořád někde demonstruje s obřími účtenkami a tvrdí, jak v DPH utíkají miliardy. Proto mě poněkud překvapilo, když mi přes datovou schránku dorazil dotaz, k čemu vlastně registraci k DPH potřebuji.

Potlačil jsem chuť odpovědět, že to přece ví každý: dodavatelé mi fakturují s DPH, já tedy musím klientovi taky fakturovat s DPH. Namísto toho jsem moudře požádal svoji účetní, která umí mluvit cizím jazykem těchto lidí na úřadech, aby mi pro ně zformulovala vhodnou odpověď. Tu jsem odeslal na finanční úřad:

Věc: Výzva k doplnění údajů

K Vaší výzvě ze dne 29. 1. 2016 sdělujeme: Naše společnost se zabývá činností v reklamě, konkrétně produkcí pořizování zvukových a obrazových záznamů.

V roce 2015 neměla společnost zakázky, proto nevykázala žádný obrat. V současné době uzavírá obsažnou smlouvu na velkou zakázku, obchodní partner však k uzavření smlouvy požaduje, aby společnost byla plátcem daně z přidané hodnoty.

K dnešnímu dni nemůžeme předložit žádné účetní doklady, protože práce na zakázce nebyly dosud zahájeny, budou zahájeny až po podpisu obchodní smlouvy, kdy budou tím zahájeny ekonomické činnosti v souladu s §5 odst.2 zákona o DPH.

Jako důkaz našeho tvrzení předkládáme návrh budoucí smlouvy.

Za spol. s r.o. BlueLight Production, podpis

Příloha: návrh smlouvy

V začarovaném kruhu

Druhý den jsem na příslušný úřad zavolal. Velmi milá paní mi sdělila, že návrh smlouvy s klientem nestačí jako důkaz toho, že hodlám opravdu podnikat. Musím předložit smlouvu podepsanou.

Zeptal jsem se, co mám tedy dělat, když klient jako přílohu smlouvy požaduje potvrzení o registraci k DPH a bez něj smlouvu nepodepíše. Paní odpověděla, že mě chápe, že to je takový začarovaný kruh. Pocítil jsem narůstající bolest hlavy, tak jsem hovor ukončil s prosbou, aby mi nějak pomohla. Odpověděla, že je vše teď hodně zpřísněné a že každá žádost prochází kontrolním oddělením.

Druhý den mi do datovky dorazila následující výzva. Otevřel jsem ji v taxíku, a když jsem si přečetl, co v ní stojí, tak jsem doslova začal koktat a kamarád taxikář zajel k okraji silnice, protože si myslel, že mě ranila mrtvice. Vylezl jsem z vozu, zapálil si cigaretu a ještě jednou nevěřícně zíral na text žádosti:

  1. Konkretizujte kontaktní osoby sjednávající Vámi tvrzenou transakci za všechny zúčastněné obchodní partnery.
  2. Sdělte a prokažte způsob navázání spolupráce a způsoby komunikace s tvrzeným subjektem.
  3. Sdělte a prokažte veškerou realizovanou elektronickou a/nebo písemnou komunikaci, včetně obálek či identifikátorů použitých e-mailových schránek a/nebo jiných komunikačních zařízení (elektronický otisk cesty komunikace atp.).
  4. Prokažte vlastnictví, popř. pronájem technického vybavení k realizaci ekonomické činnosti DS.
  5. Sdělte identifikaci osob, popř. firem, kterými budou Vámi poskytované reklamní a marketingové služby realizovány, s uvedením, jakou konkrétní činností se bude daný subjekt zabývat.
  6. Konkretizujte osoby, popř. firmy, které se budou podílet na výrobě rozhlasových a televizních reklamních spotů, upoutávek a bannerů.
  7. Identifikujte subjekty, které budou zajišťovat ubytování, dopravu, popř. stravování osob – aktérů rozhlasových a televizních spotů, s uvedením, jakou konkrétní činností se bude daný subjekt zabývat.
  8. Sdělte, zda prezentujete nebo budete prezentovat svou činnost na webových stránkách. Pokud ano, uveďte všechny Vámi využívané domény.
  9. Uveďte název externí účetní firmy, včetně adresy, kde je účetnictví zpracováváno.
  10. Sdělte způsob oběhu dokladů subjektu a jejich archivace včetně konkrétních osob, které je předávají externí účetní, včetně kontaktů, vztahu k subjektu a výše odměny za vykonávané činnosti.

Finanční úřad mě tedy v podstatě žádal, abych mu sdělil:

  • pro koho hodlám pracovat,
  • kde jsem se s ním seznámil,
  • co jsme si psali (poštou i mailem),
  • jestli mám vybavení k práci,
  • kdo jsou moji dodavatelé,
  • kdo bude hrát v reklamě, kde se bude stravovat a kdo je bude vozit autem na natáčení,
  • jestli mám webové stránky a jaké všechny,
  • kdo mi dělá účetnictví a kolik jim za to platím.

Dojel jsem domů, nalil si panáka a pustil televizi, ve které vystupoval ministr financí s dalším transparentem na podporu svých reforem DPH – tentokrát na něm nebyly účtenky, ale obrázek půllitru piva, které hodlá „národu“ zlevnit. Požadavky finančáku jsem postnul na Facebook s poněkud jedovatým komentářem, že si nejsem jistý, zda se registruji k DPH, nebo k StB.

Problém se týká i dalších firem

Začaly mi chodit zprávy od známých i neznámých lidí. Psali mi, že mají úplně stejně problémy, jeden tvrdil, že čeká na registraci už tři měsíce a musí fakturovat klientům bez DPH a daň doplácí z vlastní kapsy, takže ho to stálo už několik set tisíc. Jinou možnost ale nemá, protože by klienti začali dělat s konkurenční firmou. Dostal jsem i praktické rady – například podepsat s kýmkoliv fiktivní smlouvu, tu doložit k žádosti a po získání registrace od smlouvy odstoupit. Ozval se jakýsi advokát a nabídl mi, že sepíše stížnost k Ústavnímu soudu, protože zaslané otázky porušují moje soukromí a úřad vůbec nemá právo je pokládat.

To bylo všechno velmi milé. Nicméně neřešilo to můj problém. Já nejsem žádný pošahaný občanský aktivista, živím se prací. Klient čekal na podpis smlouvy. Každým dnem se zvyšovalo riziko, že si kampaň objedná od někoho jiného. Protože firma bez registrace DPH je přece jen podezřelá, ne? Co když mám nějaké problémy, které tajím? Finanční úřad přece ví, co dělá, a když mě nechce registrovat, nejspíš bude mít nějaký důvod, že.

Takže jsem sedl a pěkně poslušně jako ovce zodpověděl všechny otázky, ofotil maily, které si píšu s obchodními partnery, popsal, kdo jsou moji dodavatelé a kolik platím svojí účetní, pak jsem vše spláchl douškem rašelinové whisky a šel spát. Můj příspěvek na Facebooku v tu chvíli nasdílelo už téměř 1000 lidí.

Nebudu vás napínat – o den později mi do datové schránky přišlo potvrzení a přidělené číslo DIČ. Možná byl důvodem tak rychlého řešení můj facebookový profil, který sleduje více než patnáct tisíc lidí. Možná úřad uspokojilo, že jsem se před ním svlékl do naha a prozradil co kde s kým dělám a za kolik.

Napsaly mi nicméně desítky lidí popisujících podobný příběh – s tím rozdílem, že čekají už měsíce, protože možná nemají možnost svůj případ medializovat.

Ta proklamovaná teze o tom, že kdo nekrade, nemá co skrývat, je určitě pravdivá. Nicméně žijeme v Česku, kde běžně do novin unikají odposlechy od policie, máme tu politiky, kteří pokud přímo nevlastní bezpečnostní agenturu, tak si na každého alespoň vedou nějaké své složky, a tak promiňte – já prostě nevěřím, že podobné informace nebudou unikat. Nelíbí se mi ani, že mi finanční úřad a priori nevěří: Opravdu tu zakázku máte? A nelžete náhodou?

Pevně doufám, že tento můj článek neublíží oné milé paní z finančáku, která se mi snažila všemožně vyjít vstříc a která jen následovala metodické pokyny vydané nadřízenými. Pokud má ministr financí i další své reformy připraveny podobně promyšleně, tak by neměl zlevňovat pivo, ale odebrat se zpátky do hnízda, odkud přišel. Ty desítky miliard údajně mizející v karuselových podvodech těžko získá tím, že bude špiclovat malé podnikatele.

Komentář